(Spiraea ulmaria / Filipendula ulmaria)
Tužebník jilmový má příjemnou vůni, voní po hořkých mandlích. Obsahuje salicyláty s antirevmatickými účinky. Na pokožku má protizánětlivé, stahující a tonizující vlastnosti.
Tužebník jilmový je vysoká vytrvalá bylina rostoucí na vlhkých loukách, v luzích, v pobřežních křovinách atd. V Evropě a mírném pásu Asie je původním druhem. Má ráda vlhké a živné půdy. Její oddenek je plazivý, červený a aromatický. Lodyhu má přímou, dutou, hranatou, v horní části trochu větvenou. Listy jsou zpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité, na okrajích pilovité. Na líci jsou tmavě zelené, vespod šedozelené, pýřité. Květy jsou drobné, bílé nebo narůžověle zbarvené, rozkvétají od dubna do září.
Starší latinský název rostliny „Spiraea“ dalo základ slovu aspirin. Druhové jméno „ulmaria“ odkazuje na listy tužebníku, které se podobají listům jilmovým. Tužebník byla jedna ze tří nejposvátnějších rostlin druidů a byla jimi zřejmě i používána jako prostředek tišící bolest. Pro své aroma připomínající hořké mandle jím Angličané ochucovali medovinu. V 19.století se podařilo izolovat z tužebníku látku salicin, což později vedlo k objevení kyseliny salicylové a nakonec ke vzniku aspirinu. Rostlina obsahuje glykosidy, třísloviny a silice. Sbírá se květ nebo nať. V lidovém léčitelství se užívala při horečkách, při dně a revmatismu.
Tužebník jilmový je obsažen v těchto kosmetických přípravcích ARGITAL:
Zeštíhlující zábal ze zeleného jílu
Zeštíhlující krém na celulitidu "Florange"